Rolfovo putování

Moje první setkání s tímto nádherným městečkem se uskutečnilo prostřednictvím fotografií od mých přátel. Od té doby trvalo několik let, než jsem si ho mohl prohlédnout na vlastní oči. Uchvátilo mně nejen svou tváří – je to ojedinělý renesanční celek, ale především svou duší. Byl jsem okouzlen jeho prostou pohodou. Městečko se nachází na pomezí Čech a Moravy v blízkosti hranic s Rakouskem.

Vznik města se datuje kolem 12. století. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1260. Jednalo se o trhovou ves, která patřila pánům z Hradce (větev Vítkovců). Pomalu se rozvíjela v opevněné město. Od 13. století vznikal propracovaný podzemní systém, který sloužil nejen jako odvodňovací, ale zároveň i jako obranný systém města. Ve  14. století  došlo k rozšíření starší opevněné kruhovité osady o prostornější, mírně se svažující, tržiště směrem na západ (nám. Míru) a zároveň o tržiště směrem na východ v podobě rozšířené ulice (Horní nám.). Obě náměstí vytvořila středověká zástavba měšťanských domů postavených na dlouhých parcelách s úzkými dvory, jejichž zadní část zaplňovaly stodoly a hospodářská příslušenství. Mezi těmito náměstími stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie s dominující městskou věží. Věž byla postavena v letech 1503-1549 na místě bývalé sakristie kostela za velkého přispění cechu soukenického a stala se významnou dominantou města. Po celé délce severního a části jižního okraje města pak vznikly boční ulice s řadou malých domků (Dlouhá a B. Němcové). Dodnes se zachovaly části městského opevnění a dvě ze tří městských bran. Hospodářský rozkvět prožívalo město v 16. století, kdy tudy vedlo pravidelné vozové spojení mezi Prahou a Vídní. Kromě toho jsou v té době zmiňovány v okolí Slavonic zlaté a stříbrné doly. Došlo také k přestavbě všech domů na obou náměstích. Podoby domů se dochovaly až dodnes. Je možno zde shlédnout sklípkové klenby, průčelí domů s typickými štíty odvozené z italské renesance, cechovní místnosti s nástěnnými malbami. Nelze také zapomenout na bohatou sgrafitovou výzdobu. Po roce 1600 stavební činnost ve Slavonicích ustala. Těžké doby zažilo město za třicetileté války. V roce 1680-1681 zdecimoval Slavonice mor. Z útrat a válek se město vzpamatovalo až na přelomu 17. a 18. století, v roce 1750 město poškodil velký požár. Slavonice zchudly a po zrušení místní poštovní stanice v roce 1760 takřka pozbyly významu. Došlo k postupnému vylidňování města, které se ocitlo stranou všech důležitějších spojení a zůstalo v podstatě ve stavu, v jakém jej zanechali renesanční architekti. V 19. a 20. století došlo k boření částí městského opevnění, stará radnice ze 14. stol. byla nahrazena novou. Od konce 50. let 20. stol. byly památky restaurovány. Pro svou ojedinělost bylo město 31.8.1961 prohlášeno městskou památkovou rezervací.
Ve městě je ucelený soubor pozdně gotických a zejména renesančních měšťanských domů pocházejících z doby kolem poloviny 16. století se sklípkovými klenbami a bohatými sgrafity, který je chráněn jako městská památková rezervace. Pojďme na malou procházku po tomto nádherném městě. Můžete ji absolvovat pomocí mapy: Procházka městem nebo virtuálně na internetových stránkách města: Slavonice - virtuální procházka nebo zkrácenou níže v tomto textu. Ani jedna ale nenahradí tu skutečnou.

Slavonice - Dolní náměstí

Na Dolním náměstí stojí čtvercová kašna z roku 1667 se sochou Immaculaty na toskánském sloupu údajně z původního pranýře. Pro gotické a renesanční domy většinou z druhé poloviny 16. století jsou typické zv. mázhauzy, často sklenuté sklípkovými klenbami. Stěny mají obvykle zdobené malbami s biblickými i světskými motivy. K nejzajímavějším stavbám Dolního náměstí patří domy č. 459, 476 (dnes v něm sídlí městské muzeum), 479 a 480. 

dům č.p. 476 muzeum - původně gotický dům přestavěn kolem r. 1550, arkýř nesen kamennou konzolou s motivy hlaviček, v přízemí hřebínková klenba a gotické sedile, v mázhauzu mohutný dřevěný strop

dům č.p. 479 - postaven 1543-49, atikové průčelí a s obloučkovými štíty a sgrafitovými psaníčky, v mázhausu valená klenba, na stěnách malba sládovnického erbu, erb pánů z Hradce, Lvů z Rožmitálu, v patře síň s kolorovanými sgrafity - novozákonní výjevy (Svatba v Káni Galilejské) s erby a německými texty

 dům č.p. 480 - renesanční dům, v mázhausu vějířová sklípková klenba se dvěma visutými svorníky, na stěnách sgrafitové kolorované erby Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna, malba Kalvárie, v patře síň s nástěnnými malbami - erby a novozákonní výjevy

kašna se sochou Madony - Immaculaty  pochází ze 60. let 16. století, na stěnách kašny okosené výplně s reliéfem pětilisté růže a rostlinným dekorem, pilířek uvnitř kašny nese mušlovitou mísu zdobenou vejcovcem se čtyřmi chrliči, štíhlý sloupek na jejím středu použitý údajně z pranýře byl zvýšen a doplněn soškou Madony asi v roce 1667

Dominantou Horního náměstí je kašna svatého Floriana z roku 1783. Okolo náměstí jsou domy pocházející z druhé poloviny 16. století, často zdobené renesančními sgrafity či malbami, s krakorci a zdobenými štíty. Nejčastějšími tématy objevujících se na zdech domů jsou starozákonní výjevy a postavy a významné osobnosti historie. K nejzajímavějším patří domy č. 517 - 522, 536 a 538 (bývalý pivovar). 

 dům č.p. 517 - atikové průčelí se dvěma obloučkovými štíty, sgrafita z r. 1559 s náměty planetárních božstev, královských portrétů a dvěma biblickými výjevy, v patře protestantská modlitebna s profilovaným trámovým záklopovým stropem, na stěnách freskový cyklus Apokalypsy ze Zjevení sv. Jana a ilusivní arkády

dům č.p. 518 - dnes spojení dvou domů, pravý dvoupatrový štít zdoben psaníčky, na levém čtyřpatrovém štítu arkýř na krakorcích a starozákonní výjevy (Bůh-Stvořitel, Stvoření Adama, Stvoření Evy, Vyhnání z ráje, Kain a Ábel, Holubice po potopě, Oběť Abrahámova, Josef a Putifarova žena ...), nad oknem arkýře páska se znakem asi jirchářského cechu, pod oknem znak s iniciálami WS

dům č.p. 536 - dochovalo se pouze průčelí domu se sgrafity - medailony s fiktivními duchovních ...obrazy císařů, králů, kurfiřtů,

Z gotických městských bran, které byly renesančně upravovány v polovině 16. století, zůstaly zachovány východní Znojemská (Horní, Jemnická) a severní Dačická (Dolní, Bolíkovská). Znojemská brána má psaníčkovou sgrafitovou fasádu a drážku pro padací mříž. Do současné podoby byla snížena po požáru v 19. století. Dačická brána je vysoká, hranolová, se stupňovitými štíty, zakončená barokní věžičkou. Má sgrafitově kvádrovanou fasádu a drážku pro padací mříž. Třetí městská brána, zvaná Rakouská, byla zbořena v 19. století.

 

 dům č.p. 442 - Dačická brána (též Červená)., původně gotická, před pol. 16. století výrazně zvýšená, stupňovité štíty, barokní věžice, šindelová střecha, na fasádě jednoduchá sgrafitová výzdoba.

dům č.p. 540 - původně gotická Jemnická brána byla přestavěna v 1. polovině 16. století, na průčelí psaníčka a erb Václava Österreichera

 

Text jsem sestavil z různých zdrojů na internetu a z dostupných encyklopedií a knih o českých hradech a zámcích.